Často přemýšlím nad tím, jaké by to bylo žít život, ve kterém by nebyly potřeba peníze. Prostě bych se jednoho dne probudil a svět by fungoval bez nich. Byly by smazány všechny dluhy a finanční závazky. Rozpadly by se podniky a velké korporace, které fungují pouze pro svůj zisk a ne jako zdravá a potřebná služba ostatním. Ten, kdo chodí do práce jen pro peníze, by prostě zůstal doma. A ten, kdo má divoké sny, by si je konečně mohl splnit. Často slýchávám, že peníze nejsou k prožívání štěstí potřeba. S tím souhlasím. Ovšem, když máte měsíční závazky, které 10x přesahují Váš měsíční příjem, není to tak snadné. A pak je tu ještě jedna záležitost. Říká se, že zdraví si nekoupíte. Jenže v tomto ohledu musím nesouhlasit. Všechno souvisí se vším. Nemáte-li peníze, nemáte klid. Nemáte-li klid, neprožíváte přítomný okamžik. Neprožíváte-li přítomný okamžik, nemáte radost. Nemáte-li radost, chátráte na zdraví. A funguje to i opačně. Zkusme si to. Máte-li zdraví, můžete se radovat. Radujete-li se, pak prožíváte přítomný okamžik. Prožívání přítomného okamžiku přináší klid. Máte-li klid, pak jste takzvaně ve flow. A je jisté, že když jste ve flow, máte i dostatek finančních prostředků k realizaci svých záměrů. Takže, chci říct, že zdraví se dá tak trochu nepřímo koupit nebo alespoň podpořit. Ne vždy, samozřejmě …

Jak si tak představuji svět bez peněz a maluji si ho ve světlých barvách, dochází mi, že jediný, kdo k tomu může přispět, jsme my sami. Moje žena dostala nedávno od známé podnikatelky a koučky žen knihu. Jen tak, protože se jí prostě chtělo. Můžete si říct, no jo kniha za 200 Kč, to je brnkačka. Ale ona jich rozdala 2000 kousků. To už je pořádná suma. Žena knihu přečetla jedním dechem. A co víc? Zjistila, že s autorkou podobně smýšlí v mnoha oblastech života a kniha je pro ní tudíž zároveň inspirací. Mně to přijde velice povzbudivé.

A tak jsem se rozhodl, že potěším své okolí taky. Tím, že budu s vámi sdílet, že i my jsme se rozhodli něco někomu věnovat. Jen tak, aby měl radost. A my s ním. Že budeme s vámi sdílet, že chceme dělat svět lepším. Domluvil jsem si schůzku s primářem rehabilitačního oddělení dětské nemocnice v Brně MUDr. Radkem Braunerem a představil mu svůj záměr. Potěšilo mě, že nadšeně souhlasil. O týden později jsem mu předával tašku se sadou Matheno. Budu moc rád, když získám zpětnou vazbu ve formě referencí o tom, jak sada pomáhá dětem v nemocnici a budu se s vámi o tom moct podělit. Ne vždy se dá totiž zdraví koupit …